Vážení a milí, Jiří Grygar vážně přijde! Oproti Zemi, jak ji dnes známe, považuje vesmír za velmi laskavé místo. Možná proto se do něj uchyluje už tolik let a zkoumá ho a popularizuje v pravém smyslu toho slova. Přijďte si mezinárodně respektovaného českého vědce poslechnout.
V devíti letech prý oznámil rodičům, že bude astronomem. Stal se jím a nejen jím. Nepoužívá dodnes mobilní telefon a naopak se čím dál častěji dívá do nebe. Věří v Boha, v zmrtvýchvstání Krista a bojuje s pavědami. Když to shrnu, má co dělat. Takový je astrofyzik Jiří Grygar, kterého, když se zeptali, zda věří v apokalypsu, odpověděl:
" V apokalypsu nemusím věřit, apokalypsa bude."
Jiří Grygar je autor více než dvou set odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopiehvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů. Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a následně zveřejňuje tiskem.
Hlásí se ke katolické víře, což nejednoho novináře při rozhovorech nenchává klidným. Za všechny uvádím citát z rohovoru, který Grygar kdysi vedl v české telezi. Barbora Tachecí se zeptala: "Turínské plátno, krvavá stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání, nanebevzetí, zázraky svatých… To vše nemáte problém přijmout?" Jiří Grygar nato: "Nemám. Od té doby, co byla vynalezena kvantová mechanika, tak znám zázraky, proti kterým ty vámi jmenované vypadají docela jednoduše. Jen si zkuste představit, že třeba jeden foton může projít dvěma dírami současně."
Takhle to má s vědou a vírou, jednoznačně a moudře nahlíží společnost a dokáže brilantně analyzovat momentální situaci celé civilizace.
V letech byl 2008–2010 místopředsedou Učené společnosti ČR , v letech 2001–2010 vicepresidentem Evropské rady skeptických organizací a je členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos.
Za svoji vědeckou, ale především popularizační činnost, získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Cenu Františka Nušla, a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za „přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“.
V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga za "přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva". .
Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971. Je také čestným předsedou České astronomické společnosti.
Těším se na viděnou! Pavlína Wolfová