Šaman, který si šaman neříká

Kdo je "šaman" podle Dominika Tomáše Tetíka? 
" Lidé snadno podléhají dojmu a i podle oblečení si okolí škatulkují, kastují. Jsme naučení koukat na vnější fasádu. Ale co se šamanismu a šamanů týče, jde o životní styl. K oblečení to pak spěje, když pracují určitým způsobem a žijí stylem, kterému říkáme šamanismus. Není nijak definován, vymezen, nejde o uzavřenou skupinu lidí s pravidly a řádem. Společný je pro ně život v souladu se sebou a s přírodou. Žijí ze své podstaty, snaží se být co nejméně závislí na věcech kolem sebe, ale i oni zpracovávají určitá životní témata. Pojem šaman je široký. Někdo ho vnímá jako léčitele, jiný ho spojuje s rituály. Jejich práci nelze srovnávat, každý má vlastní techniku a styl a mohou žít i ve městech v panelových domech. Skutečný šaman je ve městě často užitečnější, než kdyby byl ukrytý někde v horách. Osloví svým jednáním a příkladem daleko více lidí, probudí je ze stereotypu. Šamany nutí být ve spojení s městy i potřeba vydělávat peníze, plnit si své závazky, přežít v tomto systému." 
Tetíkovo vyprávění o Quatemale, o lidech, které tam potkal a jenž ho inspirovali k jeho vlastní změně - kdy se z vysokého manažera v korporátu stal někdo, komu jíní říkají " šaman - bylo prostě skvělé. Předvedl, že umí jednat s každým, že není nutné, aby člověku koukaly z rukávů střapce, aby bylo jasno, že umí vnímat věci, které jiní vidět nedokážou. Ne všichni uvěřili v nadpřirozenou moc bubnů a kamenů, ale v podstatě jsme se shodli do jednoho na tom, že energie a nálada jsou nakažlivé. A rozhodnutí pro tu či onu energii a náladu je v našich silách. I když je to někdy těžká práce.