Michal Lukeš - ředitel Národního muzea

Mladičkého vystudovaného historika Michala Lukeše jmenoval tehdejší ministr kultury Pavel Dostál v roce 2002 a vzhledem k mládí nového ředitele, to vzbuzovalo obrovskou pozornost. Lukeš tenkrát vypadal na šestnáct a nikdo nechtěl věřit tomu, že v Národním muzeu, jako nadšený dokumentátor moderních českých dějin, pracoval tou dobou už skoro deset let. Věnuje se totiž od studií moderním českým a slovenským dějinám, především období první republiky. Publikoval řadu statí a odborných studií z novodobé české a slovenské historie. Teď je tento obor asi spíš ředitelovým koníčkem a to už čtrnáct let. Zeptáme se.

"Baví mne i fušovat do marketingu a do PR. Ale to je ta oddychová část práce. Většina mého dne je papírování, ekonomické, personální, investiční věci, porady," říká muž se zhruba pěti stovkami podřízených, který však na manažerské poučky nevěří. "Spoustu věcí řeším intuitivně. Zásadní je samozřejmě umět delegovat," shrnuje svůj manažerský přístup Lukeš a dodává: "Úspěšnost ředitele muzea se dá měřit asi jen spokojeností lidí, tím, zda tam lidé chodí a berou to tak, že patří ke kulturně-vzdělávací scéně, ale i tím, jaký má kolem sebe tým a jak ten tým funguje. Kromě toho je ale muzeum i významnou vědeckou institucí," zdůrazňuje Lukeš.
Proto, že je dobrým ředitelem - anebo proto, že se žádný český ministr kultury za posledních dvanáct let špatně nevyspal a neodvolal ho - je fascinující se ho na jeho zkušenosti  s rolí tak důležitého úředníka zeptat. 
Přijďte, těším se na vás! 
Pavlína Wolfová