Jiří Horáček absolvoval v roce 1991 Lékařskou fakultu University Karlovy v Plzni, hodnost Ph.D. obdržel v r. 2002, docentem psychiatrie od r. 2004 a profesorem psychiatrie byl jmenován v roce 2009. Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii a vyjma psychiatrické atestace je nositelem také nadstavbové specializace v psychoterapii.
Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku a zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek.
Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2007-2009 a 2015-2017 působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS). Autor nebo spoluautor několika monografií a více nežli 200 článků v odborných periodicích.
Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka byly věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologií schizofrenie, souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu a mechanismu účinku psychedelik. V roce 2021 napsal společně s Danielou Drtinovou knihu Vědomí a realita: O mozku, duševní nemoci a společnosti.