"České zdravotnictví sužuje nedostatek praktických lékařů, sester i nesmyslné předpisy," řekl mi nedávno významný kardiochirurg Jan Pirk. „Za cenu jednoho piva se u nás dají vyhrát volby,“ kritizuje zrušení poplatku za návštěvu u lékaře. Mluví samozřejmě o léčbě srdce, ale také o uprchlících, agresivitě ve společnosti nebo o tom, proč by nechtěl být prezident.
" Mým cílem je, abych uzdravil pacienta. Cílem politika je, aby byl znovu zvolen. A to je málo, svádí to k populistickým krokům. Aby naši politici uspěli ve volbách, zrušili třicetikorunový regulační poplatek, čímž se vydáváme přesně opačným směrem, než jaký je trend ve všech vyspělých státech. Přitom regulační poplatek neznamenal diskriminaci chudých lidí. Diskriminační je naopak současný trend, který lidem komplikuje možnost zaplatit si nadstandardní, kvalitnější péči. Lidí, kteří mají zájem pečovat o svoje zdraví. Je to stejné, jako kdybychom nařídili, že si v hospodě bude možné dávat jen dvě piva, protože někteří lidé na pět piv nemají."
Oddělení v IKEMU pod jeho vedením provedlo vloni tisící transplantaci srdce :
"Dřív umíralo až třicet procent lidí na čekací listině. Dnes, právě díky tomu, že máme k dispozici mechanickou srdeční podporu, můžete na umělé srdce čekat i několik let. Dokonce i pacienti, u kterých transplantace z jakéhokoliv důvodu není možná, mohou mít mechanickou podporu jako trvalé řešení namísto transplantace."
Jak je na tom Česko ve srovnání se světem v počtu lidí s kardiovaskulárním onemocněním?
Dřív jsme bohužel zaujímali čestné místo… a obávám se, že ho zaujímáme doposud. Zlepšení stavu tu jistě je, zejména díky nově vyvíjeným podávaným lékům, přestože k některým z nich mám určité výhrady. Proběhl například velký boom v podávání takzvaných statinů, ačkoliv mají celou řadu vedlejších efektů.
Zpovzdálí se angažuje společensky-budiž jeho návštěva důkazem i politicky. Neotálí vyslovit v pravý čas názor. Mluvili jsme spolu v lednu a ,mimo jiné, mi řekl:
Některé napadá, že příštím prezidentem byste měl být vy.
Ano, někteří mě hecují už několik let. Teď to dokonce psali v Tachovském deníku.
Takže v Tachově by vás chtěli za prezidenta?
Ne, poslali mi to přátelé z Tachova, ten jejich deník, a tam to bylo napsané. Že část poslanců sociální demokracie mě chce navrhnout.
Která část? Ta Sobotkova část? Anebo ta druhá?
To nevím. Se mnou nikdo nemluvil. Víte, co jsem poznal při té prezidentské volbě? Že svět politiků, tak jako svět novinářů nebo medicína, má svoje pravidla a zákony. Tak, jako pan Fischer nebyl politik, ani já nejsem. On byl vysoký státní úředník, neprošel školu stranických sekretariátů, koalicí, protikoalicí a nevím čeho všeho dalšího. A já taky ne. V tom se totiž člověk naprosto ztratí a zlikviduje ho to. Tak, jako se nemůže někdo stát přednostou kliniky po promoci, nemůže se člověk stát prezidentem, aniž by chápal politiku.
Těšíte se na Jana Pirka ? Já ano! Na viděnou v Chateau st. Havel!
Vaše Pavlína Wolfová
To je zásadní důvod, proč se nechcete stát českým prezidentem?
Ne. Mám jich víc. Mluvili jsme totiž o tom jednou doma a manželka říkala: „A umíš si mě představit, jako první dámu? To by teprve byla sranda! A to nejde.“