Na vysvětlenou. V rozhovoru, v němž vylíčil jako nejprotivnějšího pacienta Bruce Willise a docela mile mluvil o Micku Jaggerovi, Pavel Boček vysvětlil svou roli " lékaře hvězd":
„Americká vláda mi poskytla roční Fullbrightovo stipendium na University of Minnesota. Potom jsem se vrátil do Motola a zároveň mě zaměstnala jedna soukromá organizace poskytující nadstandardní medicínské služby. Věděla, že mluvím anglicky, německy a rusky. A také kvitovala to, že v Minnesotě se kladl velký důraz na komunikaci mezi lékařem a pacientem. To tam byl svébytný obor.“
Jaká byla taková nejmíň příjemná osobnost?
„Asi Bruce Willis. Bylo mu ale opravdu zle, takže se to dá pochopit. Do Čech přiletěl natáčet Hartovu válku a po dlouhém letu ho ukrutně bolela záda. Chtěl předepsat léky, na které je zvyklý z Ameriky. Nedokázal pochopit, že je tu nemáme a ani není v našich silách je sehnat. Píchl jsem mu tedy nejdřív injekci a on se nakonec spokojil s jinými léky a souhlasil, že bude propříště lepší, když si ty svoje, na které je zvyklý, bude s sebou všude vozit.“
Jak se k takové hvězdě dostanete?
„Musím mít službu. V případě Bruce mi, tedy organizaci, volal hotel Four Seasons. Prý mají pro nás důležitého pacienta. Tak jsem jel do hotelu, pikolík mě dovedl k apartmá a zmizel. Otevřel mi muž, jehož tvář už jsem někdy viděl. Že je to Bruce Willis, mi došlo ale až po chvíli. Willis se mi ovšem nepředstavil. Takže o tom, že jde opravdu o něho, jsem se utvrdil, až když se mi prokázal řidičákem.“
Řidičákem? Proč ne pasem?
„Nemohl ho najít. Tak mi předložil skoro propadlý a roztrhaný řidičák. A moc se divil, že chci pro vypsání lékařské zprávy průkaz totožnosti.“
Naopak na koho rád vzpomínáte?
„Určitě na Susan Sarandon. Natáčela v Praze pohádku a byla nachlazená. Navíc se chtěla ujistit, že pigmentová znaménka, která se jí objevila po těle, neznamenají rakovinu. Když jsem ji prohlédl a ona se ujistila, že je v pořádku, nalila nám minerálku, přizvala mě k oknu a začala si povídat o kultuře, opeře a o Praze, kterou obdivovala. Byla neuvěřitelně lidská, a na co nikdy nezapomenu, tak na ty její překrásné oči.
Tak tolik pro obveselení Blesk.
Nicméně, Pavlův obor je zásadně jiný. Jako dětský onkolog zachraňuje v Motole naše děti. A proč je pořád veselý - to vám vyvětlí osobně. Svůj obor miluje a je optimista, v tom to tkví.
Poslechnete si i příběh Kapky naděje, která pořád funguje, ale již opustil . Po odchodu z nadačního fondu Kapka naděje založil Občanské sdružení Sluneční paprsek. Na vysoce profesionální úrovni pořádá ozdravné pobyty dětí u moře za přítomnosti lékařů, fyzioterapeutů, zdravotních sester a výchovných pracovníků. Tedy, nahlédnete pod sukně charitě.
Přijďte se seznámit s Pavlem Bočkem. Bude to skvělé!
Těším se! Pavlína Wolfová