Vzdělání svých dětí řeší každý rodič. Jak ale vypadá vzdělávací systém z pohledu učitelky, která se rozhodla vzít do svých rukou celou školu? Příběh ohromného nasazení a také vyhoření. Zbylo něco z této sedmnáctileté životní etapy? Stálo to za to?
"Od roku 1983 se pohybuji ve školním prostředí. V období 1991-2010 jsem v roli spoluzakladatelky, učitelky, ředitelky a majitelky Školy Hrou zažila stovky běžných i extrémních situací. Naším cílem byla škola, do které budou děti, pedagogové i rodiče chodit rádi a děti se naučí tomu, co osnovy předepisují. Ve třídách bylo 14 dětí, děti se zdravotním omezením, žádné známky ani domácí úkoly, učení se v projektech, hraní autorského divadla, spolupráce mezi třídami, setkávání se známými osobnostmi, humanitární a propagační akce, atd. S dětmi jsme si tykali a před vyučováním jsme společně v kruhu sdíleli, jak se nám daří, co nás čeká, na co se těšíme a co nás trápí. Kruh byl základní komunikační formou i v průběhu celého vyučování." říká Ivana Málková.
Po 19-ti letech v důsledku osobních životních proměn se rozhodla školu prodat a posunout se v životě dál.
O tom všem bude náš společný pondělní večer, navíc s překvapením v druhé části moderované části.