Daniel Herman

Ten obsáhlý úvod jsem na stránky umístila, aby bylo jasno, že spektrum témat, která lze probrat s Danielem Hermanem je nekonečné. Jejich červenou nití, která se jimi potáhne, zřejmě bude zásadovost. To je to, co Daniela Hermana, dle mého, charakterizuje.

Nedávno, k mému překvapení, vyjádřil zklamání některými politiky. Jakoby ho znovu šokovalo, že se chovají účelově: „Je pro mne velké zklamání, že se někteří, kteří tvrdí, že pohrdají komunisty, s nimi účelově spojují. Řadu těch politiků znám. A jsou jak z hnutí ANO, tak z ČSSD. Nyní, jak vidím, je jim košile bližší než kabát. Je to tragické, jsou to lidé bezzásadoví a pro mne je to velké varování.“

Musím se ho v té souvislosti zeptat, jak je možné, že ho lidé stále překvapují. Věří tolik v dobro? Je naivní? Moc hodný? Doufá? Nebo to jen tak říká? Přece jen ... dal se na politiku! 

Daniel Herman zakládal Ústav pro studium totalitních režimů, sám po zkušenostech s totalitou. Nyní je politikem, zkušeným a komentujícím, nejdřív po zkušenostech s disidentem a pak po zkušenostech s politiky a top politikou. Taky zná zevnitř církev a věří v ni.

Daniel Herman je bývalým ministrem kultury, k níž má velmi blízko, kritikem prezidenta, k jehož některým krokům má velmi velmi daleko. Místopředsedou strany KDU - ČSL, o níž dnes vlastně víme jen málo. 

Na to všechno a ještě víc se můžete zeptat bývalého kněze a politika. 

Vaše Pavlína Wolfová